Konference Mohou sociální podniky prosperovat? Zkušenosti evropských sociálních podnikatelů představila zajímavý a inovativní koncept podnikání. Sociální podnikání se neorientuje pouze na finanční zisk, ale vytváří profit v podobě naplnění dalších společenských cílů. Více něž 150 hostů konference pořádané v rámci projektu H/R/D/I (Human Resources Development Interface) v budově Krajského úřadu v Ústí nad Labem, mělo možnost blíže se seznámit s úspěšnými příklady sociálního podnikání v evropských zemích jako je Velká Británie, Švédsko, Rakousko. Velkému zájmu se těšila i prezentace fungujících sociálních podniků v České republice.

„Naší snahou bylo představit ty nejlepší příklady sociálního podnikání, které se nám povedlo v Evropě najít. Sociální podnikání v Evropě funguje, úspěšně se začíná prosazovat i u nás. Vybrané projekty prosperují v zahraničí řadu let, rozvíjí se a nabízí nám všem velkou inspiraci,“ uvedl Robert Sztarovics, ředitel pořádajícího občanského sdružení Nový Prostor.

Co to vlastně sociální ekonomika je? „Provádění sociálně prospěšné činnosti za pomoci ekonomických nástrojů,“ nabízí krátkou definici Petra Francová, která na konferenci vystoupila jako expertka Národní tématické sítě, Equal. Vedle principů tržního prostředí staví sociální ekonomika hodnoty jako je solidarita, sociální soudružnost, sociální zodpovědnost, participace občanů a autonomie. Snaží se o vyvážené spojení, kdy orientace na zisk je kombinována se sociálními cíli a integrací sociálně ohrožených na trh práce. Mezi takové skupiny patří například zdravotně postižení, etnické menšiny, rodiče s malými dětmi, lidé po léčení závislosti a další. Jejich zaměstnání v důsledku posiluje celou společnost, šetří sociální systém a přispívá k celkové ekonomické prosperitě na úrovni konkrétní lokality, regionu i státu.

Hlavní část konference, jíž se účastnili zástupci komerční, státní i neziskové sféry, byla vyplněna prezentací úspěšných sociálních podnikatelů, jejichž příklady shrnuje právě dokončovaná kniha Nového Prostoru Kde podnikání přetváří komunitu, Deset úspěšných modelů sociálního podnikání. Zahraniční hosté John Bennett, (firma Pack-IT, Velká Británie), Brian Tannerhill (družstvo McSense, Velká Británie), Lars Svedin (organizace Basta, Švédsko) a Christian Wolf (firma BAN, Rakousko) a Radek Vorlíček za českou firmu Tabuc-Pack představili různé možnosti aplikace myšlenek sociální ekonomiky na konkrétních příkladech.

„Je důležité vyrábět kvalitní věci, být plně konkurenceschopní na trhu. Pokud se chcete rozvíjet a investovat peníze do dalších projektů jako je rekvalifikace, vzdělávání apod., musíte si na sebe vydělat sami bez dotací a darů,“ tvrdí Lars Svedin z organizace Basta, která ve Švédsku provozuje 12 podnikatelských středisek, v nichž zaměstnává bývalé narkomany. Roční obrat tohoto subjektu činí 4 mil. EUR přičemž zaměstnává 100 osob, z toho 70 v léčebném programu.

Právě otázka dotací a další nepřímá podpora státu pro sociální podnikání byla jedním z klíčových témat konference. „Minimálně pro start podnikání, mají tyto prostředky velký smysl,“ shodli se účastníci konference. Praktické možnosti čerpání prostředků z globálního grantu pro následující období představila přítomným Petra Francová.

Odpověď na některé otázky, které zazněly na konferenci najdete zde

Na konferenci vystoupili tito sociální podnikatelé:

John Bennett, firma Pack-IT, Velká Británie
Pack-IT Group sídlí v britském Cardiffu. Byl založen roku 1988 s cílem umožnit lidem s poruchami učení zapojit se do každodenní práce, kterou byly balicí služby. Zpočátku byl projekt financován místním úřadem, avšak v roce 1994 vznikla situace, kdy vzhledem k rostoucím nákladům hrozilo, že jeho financování bude přerušeno. Na dohled nebyl žádný udržitelný program. Když v uvedeném roce zkušený byznysmen John Bennett převzal vedení tohoto denního centra, stál před nelehkým úkolem – přesvědčit místní úřad, aby projekt finančně podpořil do doby, než se mu s týmem Pack-IT podaří operaci zprofesionalizovat a učinit ji ekonomicky soběstačnou. Těchto cílů bylo dosaženo po pěti letech, kdy se Pack-IT stal ziskovým sociálním podnikem. Od konce 90. let firma Pack-IT své služby úspěšně rozšiřuje a zdokonaluje. Zavedla online služby, má řadu mezinárodních klientů, obdržela dvě prestižní ceny a dostalo se jí vzácné příležitosti, když byla oslovena špičkovými kapitálovými investory s nabídkou na odkoupení čtvrtiny podílu společnosti. Obrat, který za rok 2006 činil 1,6 milionu liber, je spolu se šťastnými zaměstnanci důkazem úspěchu této firmy.

Prezentace z konference ke stažení zde zde (formát .ppt)

Případová studie přibližující fungování firmy Pack-IT ke stažení zde (pdf)

--------------------------------------------------------------------------------

Brian Tannerhill, družstvo McSense, Velká Británie
V roce 1988 se Mayfield a Easthouses, hornická městečka ležící jihovýchodně od skotského Edinburghu, ocitla ve velkých potížích. V regionu silně závislým na práci v těžebním průmyslu byli rozhodnutím vladý uzavřeny místní doly. Drastický pokles počtu pracovních míst měl za následek zhroucení místního hospodářství a okolní komunity se octli tváří v tvář závažnému problému dlouhodobé nezaměstnanosti. V reakci na tuto krizi se bývalý horník Brian Tannerhill s několika přáteli rozhodli založit komunitní družstvo, dnes známé jako McSence Group, jehož cílem bylo revitalizovat a regenerovat mayfieldskou komunitu tím, že jejím obyvatelům poskytne chybějíci pracovní příležitosti a nabídne nové služby.
McSence je zkratka pro Mayfield Community Self-Employed Natural Collective Exercise, které dnes vlastní a provozuje šest samostatných podniků, které patří komunitě, jíž slouží. Jedná se o ziskové firmy, z nichž polovina má status dobročinných organizací. Šedesát procent ze zisků svých firem družstvo investuje zpět do jejich skvalitnení a rozvoje. Zbývajících čtyřicet procent přerozděluje v rámci komunity prostřednictvím nadačního fondu.

Prezentace z konference ke stažení zde zde (video cca 35 mb)

Případová studie přibližující aktivity družstva McSence ke stažení zde (pdf)

--------------------------------------------------------------------------------

Lars Svedin, nevládní nezisková organizace Basta, Švédsko

„Ideell Förening“ neboli dobrovolnická nezisková organizace s názvem Basta vznikla v roce 1994 podle vzoru slavného italského družstva San Patrignano, které v roce 1978 založil Vincenzo Muccioli. Jedná se o družstevní organizaci podobnou izraelským kibucům, kde práce poskytuje lidem vedle živobytí také síť sociálních kontaktů, komunita samotná pak pomáhá k nalezení nové osobné a kolektivní identitě. Basta je místo, kde se bývalí narkomani mohou naučit žít bez drog; místo, jehož existence závisí na výsledcích jejích práce a na tom, zda služby a zboží, které poskytují, dokáží uspět na trhu. V tomto smyslu je Basta skutečnou obchodní firmou, vytváří zisky, platí daně, navíc práce samotná se stává nástrojem rehabilitace jejích členů, zaměstnanců či klientů. V areálu jihozápadně od Stockholmu poblíž vesnice Nykvarn provozuje Basta dvanáct částečně nezávislých podnikatelských středisek. Minimální požadovanou kvalifikací pro přijetí je historie drogové závislosti; uchazeči však musí prokázat jasnou motivaci k abstinenci, vůli získat zpět kontrolu nad svým životem, ochotu pracovat a přijmout zodpovědnost za organizaci i blaho zdejší komunity.

Prezentace z konference ke stažení zde (formát .ppt)

Případová studie přibližující fungování organizace Basta ke stažení zde (pdf)

--------------------------------------------------------------------------------

Christian Wolf, firma BAN, Rakousko

BAN byla založena v roce 1983 jako nezisková organizace skupinou bývalých sociálních pracovníků. Původně měla sloužit jako poradenské středisko pro dlouhodobě nezaměstnané, pracovníci organizace si však brzy uvědomili, že pasivní rady nevedou k dosažení vytčeného cíle – znovuzačlenění nezaměstnaných na trh práce s cílem dojít tak k jejich socio-ekonomické integraci. Svým vstupem na trh výrobků a služeb se BAN rozhodla postavit svoji činnost na tržních principech s úmyslem pokrýt 50 procent svých provozních nákladů z vlastních zdrojů a nabízet svým „klientům“, v našem případe tranzitním zaměstnancům, skutečnou práci. Jako obor podnikání si společnost zvolila recyklaci. BAN dnes již více než 20 let provozuje oficiální recyklační dvůr města Štýrský Hradec. Se svými 50 zaměstnanci je středně velkou firmou, která se vedle své hospodářské činnosti soustředí právě na
vzdělávání, školení a rekvalifikaci lidí, kteří jsou déle než rok nezaměstnaní z důvodu nedostatečné kvalifikace a dalších znevýhodnění. V porovnání s dalšími sociálními podniky zaměřenými na pracovní integraci v regionu je firma BAN ekonomicky velmi úspěšná – 50 procent jejích příjmů pochází z vlastních zdrojů, což je o mnoho více než 20 procent obvyklých u ostatních veřejně prospěšných obchodních podniků.

Prezentace z konference ke stažení
zde (formát .ppt)
zde (formát pdf)

Případová studie přibližující fungování firmy BAN ke stažení zde (pdf)

--------------------------------------------------------------------------------

Radek Vorlíček, firma Tabuc-Pack, Česká republika

„Chceme obstát v konkurenci s normálními firmami“, tvrdí Zdeněk Kubát, jednatel TABUC-PACK s. r. o., chráněné dílny, která se zabývá papírenskou a polygrafickou výrobou. A zdá se, že se jí obstát daří. Od založení v roce 1999 se dílna rozrostla do velkého podniku, který zaměstnává 250 zaměstnanců – z toho 190 občanů se zdravotním postižením a 4 občany s těžkým zdravotním postižením. I když je myšlenka zaměstnávat zdravotně postižené občany na prvním místě, v podniku se daří udržet „tržního ducha“. Roční obrat firmy činí stotřicet milionů korun.

Případová studie Tabuc-Pack zde.

Knihu Kde podnikání přetváří komunitu, Deset úspěšných modelů sociálního podnikání si můžete objednat zde.

Vybrané případové studie najdete zde.