Sociální stát tak, jak funguje nyní, není dlouhodobě udržitelný. Při jeho transformaci lze využít koncept sociálního podnikání a potenciál neziskového sektoru. Velmi zjednodušeně řečeno, sociální podnikání je opravdové podnikání vedené za účelem dosahování sociálních cílů, a to sociálních v širokém slova smyslu. Nadřazeným pojmem je sociální ekonomika, která zahrnuje kromě sociálních podniků také infrastrukturu s nimi spojenou - vzdělávací a finanční instituce, zastřešující organizace apod.

Jedná se o velmi různorodou oblast lidské činnosti, kam patří podniky zaměstnávající větší množství znevýhodněných a obtížně zaměstnatelných osob, organizace poskytující některé sociální služby, některá družstva, kampeličky, etické banky apod.

Právní forma sociálního podniku není rozhodující, důležitý je druh činnosti, způsob fungování organizace a způsob nakládání se ziskem. V sociálním podnikání jde o provádění sociálně prospěšné činnosti za pomoci ekonomických nástrojů.

Co můžeme od sociálního podnikání očekávat?
Občanům to může přinést pružnější místní služby. Politikům se může líbit snížení státních výdajů a snížení nezaměstnanosti. Pravicovým politikům může vyhovovat to, že lidé místo pobírání sociálních dávek pracují a podstupují ekonomická rizika. Levicoví politici zase uvítají důraz na sociální rozměr podnikání. Podnikatelé řídící se při svém podnikání silným sociálním cítěním mohou očekávat (doufejme) větší státní podporu, ať už finančního nebo nefinančního rázu.

Neziskový sektor, resp. jeho část, v tom může spatřovat šanci pro větší profesionalizaci své činnosti a možnost získat prostřednictvím sociálního podnikání část prostředků na svou činnost. Již dnes můžeme najít řadu příkladů "sociálního podnikání" neziskových organizací, jako je provozování čajoven zaměstnávajících mentálně postižené, prodej výrobků z chráněných dílen, nabídka etnického cateringu nebo časopis prodávaný bezdomovci.

Neziskovému sektoru, jehož základem je občanská iniciativa a sociální prospěšnost, je téma sociálního podnikání velmi blízké. Byli to lidé z neziskového sektoru, kterým se podařilo prosadit sociální ekonomiku do nového programovacího období strukturálních fondů. Je velkým úspěchem, že sociální ekonomiku bude možné podpořit z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaného operačního programu a Operačního programu Praha - Adaptabilita.

Petra Francová, NROS

Sdilejte: