Sociální ekonomika je moderní evropskou cestou, která může pomoci k řešení problémů jako je nezaměstnanost, sociální vyloučení, ekologické problémy. V Evropě se tento přístup těší zájmu už řadu, Česká republika se mu postupně otvírá. K tomu, aby mohla plně rozvinout své předpoklady, potřebuje vzdělané a zkušené odborníky ve všech zainteresovaných sférách. Přispět k tomu mohou zejména vysoké školy, které už začínají sociální ekonomiku zahrnovat do svých studijních programů.

„Jde o to, aby lidé uměli více podnikatelsky přemýšlet a tím, že se studenti na vysokých školách budou učit základům podnikání, pravidlům sestavení obchodního plánu a budou znát legislativu, mohou v budoucnu sociálně ekonomické aktivity snáze rozvíjet a myšlenku sociální ekonomiky dále podporovat,“ vysvětluje v rozhovoru pro tento web Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.,vedoucí Katedry studií občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Jak vznikla idea studia sociální ekonomiky na FHS a jaké jsou současné možnosti?
Před sedmi lety jsem založila na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze navazující magisterský obor: Studia občanského sektoru. V ČR nic takového nebylo. Předpokládala jsem, že jeho absolventi najdou uplatnění zejména ve třetím sektoru - v nestátních neziskových organizacích. Jak jsem více poznávala třetí sektor v západních zemích, seznámila jsem se zároveň s koncepcí sociální ekonomiky a začalo se mi jevit důležité více zdůrazňovat sociálně ekonomické souvislosti třetího sektoru. V roce 2007 se proto předmět Sociální ekonomika stal součástí studijního plánu a je tak akreditován MŠMT ČR. Spolu s předměty Reforma veřejné správy, Regionální ekonomika, Veřejná ekonomika a Právní rámec může absolventy dobře připravit pro realizování evropských výzev: podpora zaměstnanosti, sociálního začleňování a udržitelného rozvoje. Uvedené předměty představují jeden blok ze tří. V rámci oboru Studia občanského sektoru jsou studenti vedeni ke studiu soudobých sociologických a politologických teorií nezbytných pro porozumění občanské společnosti, občanskému sektoru, občanství a příbuzných témat. K nim se přidává blok metodologických a prakticko-aplikačních předmětů obsahující Sociální marketing, Projektový management a Účetnictví a daňové předpisy pro občanský sektor; součástí tohoto bloku je také předmět Metody výzkumu občanského sektoru.

Proč je podle Vás studium sociální ekonomiky na VŠ důležité?
Sociální ekonomika představuje alternativní možnosti řešení sociálních, ekonomických a ekologických problémů, a to nejen ve třetím sektoru. Jde o to, aby lidé uměli více podnikatelsky přemýšlet a tím, že se studenti na vysokých školách budou učit základům podnikání, pravidlům sestavení obchodního plánu a budou znát legislativu, mohou být nejen snáze aktivní v sociální ekonomice, ale ve svých manažerských pozicích budou také sociálně ekonomické aktivity jiných podporovat.

Můžete uvést nějaké praktické příklady využití studia sociální ekonomiky pro absolventy?
Absolventi oboru Studia občanského sektoru nacházejí uplatnění například v: Amnesty International, Centrum pro integraci cizinců o.s., Člověk v tísni o.p.s., Fórum dárců o.s., Google Czech Republic, s.r.o., Greater London Enterprise, Krajský úřad Liberec, Linka bezpečí o.s., Magistrát hl.m. Prahy, Magistrát města Brna, Nadace Charty 77, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadační fond Domovy potřebných, Probační a mediační služba ČR, Rozvojové středisko Ministerstva zahraničních věcí ČR, Siemens, s.r.o., Úřad práce Most. Všude tam mohou podporovat projekty jiných subjektů, kteří se hlásí k sociální ekonomice anebo vypracují sami za svou organizaci obdobný projekt.

Jedním z Vašich příspěvků ke studiu sociální ekonomiky je i studijní text Sociální ekonomika, Sociální podnikání. Můžete krátce přiblížit z čeho vychází?
Spolu s kolegy jsme sestavili studijní text, který navazuje na moji knihu Sociální ekonomika v evropském kontextu (Brno: CERM 2006). Tato podává přehled přístupů a zároveň si kladu otázku, zda je možné ztotožnit třetí sektor a sociální ekonomiku? Je běžné, že na počátku vzniku nových oborů či vysokoškolských předmětů se začíná explorací – shromažďováním poznatků a jejich tříděním. Studijní text Sociální ekonomika, Sociální podnikání je více konkrétní. Našim zájmem bylo sdělit informace i z pohledu legislativy a účetnictví, ale zároveň ukázat dobré příklady ze zahraničí. Úspěšnou případovou studii nám poskytla mezinárodní nezisková organizace, NESsT - the Nonprofit Enterprise and Self-sustainability Team, jejímž posláním je přispívat k řešení zásadních sociálních problémů v tržních ekonomikách.

Předmět Sociální ekonomika je na FHS relativní novinkou, jakou má podle Vás perspektivu?
Zatím jsme pouze na počátku, ale jsem přesvědčená, že spolu s dalšími lidmi a pracovišti postupně najdeme „české pojetí“ sociální ekonomiky a sociálního podnikání a že se bude dařit myšlenky šířit a realizovat. Akreditování vysokoškolského předmětu Sociální ekonomika je důležité, protože vzdělání je hlavní předpoklad prosazování nových myšlenek, což mi mimo jiné potvrdil v osobním rozhovoru Bruno Roelants, autor myšlenky šíření sociální ekonomiky zejména v postkomunistických zemích na Pražské konferenci v roce 2002.

Studijní text Sociální ekonomika, Sociální podnikání můžete stáhnout zde.

Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc

Ekonomka a socioložka; vedoucí Katedry oboru Občanský sektor (v roce 2007 přejmenována: Katedra studií občanské společnosti) Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, předsedkyně Společnosti pro podporu univerzitních aktivit, místopředsedkyně Nadace Universitas a GLE o.p.s., členka redakční rady časopisu Lidé města a časopisu Fórum sociální politiky, členka Association for Social Economics.
V roce 2000 připravila magisterský studijní obor Občanský sektor jako jediný takový v České republice a založila Katedru oboru Občanský sektor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Od založení je vedoucí této katedry.

V současné době přednáší: Úvod do studia občanského sektoru, Veřejná ekonomika, Sociální ekonomika, Sociální marketing.
Sama nebo se spoluautory publikovala pro tento obor učební texty a učebnice. Dále uveřejnila více než 70 studií a statí a několik knižních monografií. Spolupracuje s řadou českých i zahraničních institucí. Podílí se na realizaci vědecko-výzkumných projektů národních (GA ČR, FRVŠ MŠMT ČR) i evropských (Czechkid). Je řešitelkou tématu Lidská práva v občanském sektoru v rámci výzkumného záměru Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze na léta 2005–2009.

Knižní publikace: Odvětvové ekonomiky, 1983 (s Miroslavem Gregorem), Ekonomie pro každý den, 1987, Teorie řízení, 1987 (se Svatomírou Přadkovou), Sociální plánování a rozvoj ekonomiky, 1988, Občanský sektor: Studie a souvislosti, 2002 (s kolektivem autorů), Občanský sektor: Příklady pomoci vybraným sociálním skupinám, 2002 (s kolektivem autorů), Občanská společnost: Minulost – současnost – budoucnost, 2003 (s Jaroslavem Malinou a Karlem Müllerem), Antropologie občanské společnosti, 2004, Sociální ekonomika v evropském kontextu (2006), Slovník antropologie občanské společnosti, 2006 (s Jaroslavem Malinou), Sociální ekonomika, Sociální podnikání, 2007 (s Lenkou Deverovou, Blaženou Petrlíkovou a Jiřím Svobodou).

Kontakt:
Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.
Katedra studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií UK v Praze
U Kříže 8
158 00 Praha 5
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.fhs.cuni.cz/kos. 

Sdilejte: