Nová ekonomika, o. p. s.
Štefánikova 12/68 | 150 00 Praha 5
info(zavináč)nova-ekonomika.cz
| Anketa - souhrn vyhodnocení ankety pro zájemce, žadatele a příjemce grantové výzvy OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika |
|
Anketu včetně jejího vyhodnocení zpracovala Nová ekonomika, o.p.s. v rámci projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky. TESSEA ve spolupráci s Odborem sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV oslovila 450 zájemců, žadatelů a příjemců grantové výzvy OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika s žádostí o vyplnění anonymní ankety týkající se nastavení obou výzev. Výsledky ankety předala MPSV, které je vezme v úvahu při úpravách výzev. Ankety se zúčastnilo 45 dotázaných, návratnost tedy byla 10%. Účastníci ankety měli možnost u většiny otázek uvést více odpovědí a často toho využívali. Celkový součet jejich odpovědí tedy přesahuje 100%.
Nejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru, s menším odstupem následuje sektor podnikatelský. Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociální ekonomice, tak i z hlediska znalosti výzev. Anketa zjišťovala, v jaké fázi se vzhledem k výzvám respondenti vyskytují. Sečteme-li odpovědi respondentů, kteří již projekt zpracovali a čekají na výsledek, projekt právě zpracovávají nebo ho již začínají realizovat, zjistíme, že se jedná o polovinu respondentů, kteří výzvy dobře znají. Třetina respondentů zvolila odpověď, že se na zpracování projektu připravují, a necelá třetina o tom zatím jen uvažuje. Účastnící ankety ve více než čtvrtině případů odpověděli, že od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili a přes desetinu respondentů odpovědělo, že nechtějí žádat. Respondenti, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, uváděli velice různorodé důvody. Opakovaně se objevovala odpověď, že jejich organizace není oprávněným žadatelem z hlediska právní formy. Pro některé je problémem nedostatek finančních prostředků. Ve dvou odpovědích zazněla nespokojenost se snížením rozpočtu předloženého projektu, resp. se zamítnutím žádosti. V odpovědích na otázku, proč respondenti nebudou zpracovávat žádost, byla uvedena nutnost finanční spoluúčasti, právní forma občanského sdružení, obavy z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory a nedostatečná výše podpory na projektový záměr. V polovině případů respondenti projekt píší, psali nebo budou psát sami s konzultační podporou MPSV nebo partnerské organizace, která má zkušenosti. Čtvrtina z nich projekt zadala nebo chce zadat poradenské organizaci a čtvrtina si vystačí s vlastními silami. Co se týče zdroje informovanosti o výzvách, obecně se jako informační médium nejlépe umístil internet. Téměř u poloviny respondentů (46%) vítězí informovanost prostřednictvím oficiálních webových stránek ministerstev a 40% respondentů se o výzvách dozvědělo od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob. Zajímavé byly odpovědi na otázku, co považují respondenti za největší úskalí v souvislosti s výzvami. Na čelném místě je to obava z udržitelnosti projektu, následovaná s velkým odstupem úskalím konkurenceschopnosti a tržních rizik, administrativní náročnosti žádosti/projektu a překvapivě je také legislativní neukotvenost podnikání s obecně prospěšnými cíli. V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrých příkladech, kterými by se mohli inspirovat a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním. Až poté následuje chybějící pomoc se zpracováním podnikatelského plánu a s odstupem pak nedostatek praktických informací ke zpracování žádosti. Z těchto odpovědí lze dovodit, že je zde velká potřeba propagace a osvěty sociálního podnikání. Anketa zjišťovala, se kterými zainteresovanými partnery chtějí spolupracovat a kdo je pro úspěch jejich sociálního podnikání důležitý. Respondenti volili nejčastěji obec, resp. město, poté obchodní partnery, zákazníky, zaměstnance a v těsném závěsu za nimi úřad práce a NNO. Tyto odpovědi jsou potěšující, protože je z nich vidět, že si respondenti uvědomují potřebu širší spolupráce v daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová. V odpovědích zaznělo mnoho zajímavých podnětů na úpravy výzev a pravidel jejich implementace, přičemž se opakovaně objevil návrh na zařazení občanských sdružení mezi oprávněné žadatele a na změkčení podmínek udržitelnosti projektu. Podrobná verze je k dispozici pro všechny zájemce je k dispozici zde. |