Veřejné zakázky mohou být jedním z prostředků, jak uvést principy sociálního podnikání do praxe. Státu, ale zejména krajským a regionálním zadavatelům, umožňují nové trendy v zadávání veřejných zakázek zohlednit ve svých požadavcích nejen bezprostřední ekonomický kalkul (cena řešitele), ale i přidanou hodnotu v podobě rozvoje svých dlouhodobých strategií. V těch mohou být zahrnuty například požadavky na snížení lokální nezaměstnanosti, podporu místních podnikatelů nebo vzdělávací cíle. 

„V Británii tento model funguje úspěšně už řadu let,“' uvedl Paul Calkin z Metropolitní rady oblasti Kirklees v Anglii, host minikonference k problematice zadávání veřejných zakázek, kterou organizoval Nový prostor v rámci projektu H.R.D.I. Iniciativy Společenství EQUAL.

Zabijte více much jednou ranou
Mohou být veřejné zakázky prostředkem, který přinese víc, než jen vyřešení problému, kvůli kterému bylo výběrové řízení primárně vypsáno? Třeba pomoci zaměstnanosti, rozvoji drobných firem, zaměstnání sociálně slabých nebo zdravotně znevýhodněných? V Británii se to dlouhodobě daří, pomoci tyto zkušenosti přenést do ČR se nyní snaží jeden z projektů H.R.D.I.. „Jde o to vložit do zadání výběrového řízení i podmínky, které zaručí splnění mých dlouhodobých cílů. Například, když vybírám společnost na dodávání kamene, požadovat i to, aby bylo využito místních zdrojů. Místního kamene, částečně i místní pracovní síly,“ vysvětluje Calkin. Přidanou hodnotou mohou být i ekologické aspekty, uplatnění sociálně vyloučených skupin, uprchlíků apod.

Jednoduchá rovnice 1+1 = 3. Jak ale dosáhnout toho aby byla pravdivá i v rámci existujících legislativních norem? V České republice naráží praktické uplatnění principů sociální ekonomiky v oblasti zadávání veřejných zakázek na řadu obtíží.

Pohledem právníka
Celá věc je složitá v tom, že při zadávání veřejné zakázky je třeba respektovat zákon o veřejných zakázkách. Základními požadavky při zadávání zakázek je zachování jsou transparentnost, nediskriminace a rovnosti. Tady je na místě velká opatrnost, těžko lze některou firmu nebo podnik preferovat už dopředu. České zákony příliš neřeší třeba zaměstnávání zdravotně postižených, jsou tu i další problematické aspekty. Prostor pro zadavatele je tak především v určení podmínek zadání zakázky. Cena přitom nemusí být rozhodující. Evropské judikáty už umožňují uplatnit i tzv. ekonomickou výhodnost nabídky, která zohledňuje jako mikro, tak makroekonomická kritéria a dlouhodobé cíle. V ČR může přinést posun i připravovaná změna zákona o veřejných zakázkách.
JUDr Jiří Taišl, specialista na české a evropské právo veřejných zakázek

Pohledem „zadavatele“ zakázky
Celá Víme toho zatím málo, chybí praktická zkušenost se zadáváním takových zakázek. Z mého pohledu chybí systém, který by usnadnil zadávání veřejných zakázek se sociálním aspektem, celková podpora tohoto modelu. V praxi se setkáváme spíše s nahodilým přístupem. Je potřeba přesvědčovat starosty a další zadavatele, že se to vyplatí. Že to jde i v rámci platné legislativy.
Miloslav Plass, náměstek hejtmana Královehradeckého kraje

Pohledem zprostředkujících organizací
Při zadávání veřejných zakázek jsou důležité čtyři kroky. Strategie. Implementace strategie do zadání zakázky. Vyhlášení výběrového řízení. Výběr zpracovatele a realizace zakázky. V Česku vcelku umíme ty poslední dvě fáze. Pro úspěšné uplatnění principů sociální ekonomiky je třeba věnovat se i dlouhodobým cílům. Strategie se mohou stát klíčovou oblastí při zadávání veřejných zakázek. Je tu velký prostor pro spolupráci občanských sdružení, nestátních neziskových organizací, municipalit a dalších subjektů.
Jakub Chudomel, Nový prostor, expert projektu H.R.D.I. na problematiku zadávání veřejných zakázek.

Jak to funguje v Anglii
Paul Calkin pracuje jako šéf oddělení Public Procurement v Metropolitní radě oblasti Kirklees v severní Anglii. Tato rada je sedmou největší metropolitní radou v zemi, roční rozpočet má 735 milionů eur. Z toho více jak třetina je určena na volné využití, v praxi to znamená rozdělení prostřednictvím veřejných zakázek. Ze své praxe má řadu příkladů, jak při výběru řešitele veřejné zakázky, získat i další benefity pro daný region a občany. V Liverpoolu např. podpořila městská rada projekt Bulky Bob’s. Sociální podnik se věnuje svozu, výkupu a renovaci starého nábytku a vybavení domácností, zaměstná přitom osoby ze sociálně slabších rodin, poskytuje jim možnost znovu se zapojit do společnosti. Navíc umožňuje ekonomicky slabším nákup repasovaných domácích spotřebičů za nízkou cenu. Věc má i další rozměr – díky využití „odpadu“ (staré spotřebiče a vybavení) se zmenšuje tlak na městskou skládku, šetří se životní prostředí a spotřeba energie. A to zase v důsledku pomáhá městu. „Je důležité nebát se a být iniciativní. Hledat řešení, i když jsou nestandardní. Znamená to trochu více práce, nesmíte být líní,“ shrnuje svoje hlavní postřehy k zadávání veřejných zakázek se „sociálním“ rozměrem Paul Calkin

V České republice otestuje zadávání zakázek projekt v Ústeckém kraji
Změna přístupu k zadávání veřejných zakázek znamená v České republice dlouhodobý proces. Jak ukazuje anglický příklad, veřejná zakázka může být významným impulsem pro vznik a rozvoj sociálního podniku, a v důsledku pro podporu sociální ekonomiky jako takové. To, že se zatím podpora sociálních a dalších aspektů při zadávání veřejných zakázek nedaří příliš zohlednit potvrzuje například studie Zbyňka Drlíka Změna přístupu k veřejnému financování a k zadávání veřejných zakázek v ČR. Zjištění je prosté - zadavatelé sociální, ekologické a další „přidané“ cíle prakticky vůbec nezohledňují. Prvním krokem je proto informovat, o což se snaží nezávislé nestátní organizace ve spojení s komerční sférou. V rámci projektu H.R.D.I. by měl od příštího roku přinést praktické příklady veřejných zakázek přinášející svým zadavatelům vyšší přidanou hodnotu, projekt několika municipalit v Ústeckém kraji.

Více o problematice zadávání veřejných zakázek v ČR zde.

Sdilejte: