Různé výklady sociálního podnikání i specifické odlišnosti fungování sociálních podniků v jednotlivých evropských zemích logicky vyvolávají řadu konkrétních otázek. V dalším textu můžete najít odpovědi na nejčastější z těch, které zazněly na konferenci o sociální ekonomice pořádané v lednu 2008 občanským sdružením Nový Prostor.

Může se stát S.R.O. sociální podnikem a musí se přitom vlastníci vzdát zcela zisku?
Odpověď na tuto otázku se z hlediska různých pohledů na sociální podniky může lišit. Definice sociálního podniku v rámci legislativy v České republice se v současnosti vytváří, pracuje na tom národní expertní skupina.V obecném principu platí, že sociální podnikání se snaží o generování zisku, ale ekonomický profit není jeho hlavním důvodem. Případný zisk by měl být v souladu s cíli, s nimiž byl podnik zakládán, reinvestován zpět do podniku. Více na tomto webu v sekci Koncepty sociálního podnikání.

Pokud se majitel sociálního podniku musí zcela vzdát zisku (případně má povinnost ho použít jen pro investice do podniku), co ho motivuje k prosperitě?
Dlouhodobá udržitelnost je jedním z hledisek, kterými se sociální podniky při svém zakládání řídí. Prosperita tuto udržitelnost pomáhá zajišťovat, zároveň je i nástrojem k dalšímu rozvoji. Umožňuje rozšiřovat firmu, přijímat více zaměstnanců, zlepšovat své programy, přerozdělit více peněz mezi komunitu. Motivací je tedy sama existence podniku.

Co znamená úspěšný sociální podnik?
Sociální podnik nesleduje pouze ekonomické cíle, ty mohou být především prostředkem pro úspěšné dosažení dalších cílů. Jednoduše to zobrazuje následující diagram, kde červená plocha označuje ideální oblast – podnik není ztrátový a vysoká je i úspěšnost jeho primárních cílů (integrační program, rehabilitace, zaměstnávání znevýhodněných, ekologické cíle apod.).

Schéma tohoto grafu je přebráno z prezentace Larse Svedina, finančního ředitele švédské neziskové organizace Basta. Ppt. prezentaci možno stáhnout zde.

Jakou výhodu mohou mít sociální podniky na trhu proti ostatním komerčním subjektům?
Sociální podnik se snaží na trhu fungovat jako „normální“ podnik. V rámci tržního prostředí bojuje prostřednictvím standardních komerčních prostředků (kvalita výrobků, nabídka, cena…). Plnění dalších cílů (ekologická hlediska, zvyšování zaměstnanosti, integrace znevýhodněných apod.) může být například jednou z podmínek zadání veřejné zakázky, které mohou sociální podniky získat, může být rovněž prostředkem získání daňových úlev apod.

Měla by být sociální firma zvýhodněna při zadávání zakázek od státní správy a samosprávy?
Vždy záleží na legislativě konkrétní země. Systému veřejných zakázek využívá například řada britských sociálních podniků. V ČR platí, že u veřejné zakázky musí být dodrženy zásady transparentnosti, nediskriminace a rovnosti. Proto lze jen obtížně hovořit o zvýhodnění konkrétního podniku. Ovšem sociální, ekologická nebo další hlediska přinášející další benefity zadavateli, mohou být obsažena už v zadání zakázky a sociální podnik se tak může výběrového řízení zúčastnit s výhodu. Problematice zadávání veřejných zakázek věnuje model Public Procurement, více na www.public-procurement.cz

Je pro sociální podniky výhodné při získávání zakázky argumentovat tím, že je „sociální“ a pomáhá znevýhodněným?
Sami sociální podnikatelé se takové argumentaci většinou brání. „Naší snahou je fungovat na trhu jako každá jiná firma. Chceme, aby si lidé kupovali naše výrobky a služby, především protože jsou kvalitní,“ shodli se jednomyslně zástupci evropských sociálních podniků na konferenci k sociální ekonomice, kterou v lednu 2008 pořádalo občanské sdružení Nový Prostor. „To, že zaměstnáváme znevýhodněné má smysl zdůraznit například když zákazník chce využít možnosti tzv.náhradního plnění,“ přidává zkušenost z českého prostředí zástupce chráněné dílny Tabuc-Pack Radek Vorlíček.

Z jakého sektoru pochází zákazníci sociálních podniků?
Zákazníci sociálních podniků mohou pocházet ze státního i komerčního sektoru. V praxi dochází často ke kombinaci (například část produkce švédské organizace Basta odebírá stát, část soukromé subjekty, u rakouského projektu BAN je stát zákazníkem dominantním), český Tabuc-Pack, který se zabývá výrobou obalů a kartonáží, dodává zase hlavně komerčním partnerům.

Zajímají mě možné formy náboru „znevýhodněných“ zaměstnanců…
Obvyklá je kombinace vlastních zdrojů a kontaktů, se spoluprácí se zástupci různých státních institucí nebo dalších zainteresovaných organizací. V závislosti na konkrétní znevýhodněné skupině může jít například o úřady práce (dlouhodobě nezaměstnaní), sdružení a organizace věnující se znevýhodněným (v ČR např. Institut trhu práce, Burza práce Romea, Liga vozíčkářů a další), probační služba (propuštění vězni), help centra (lidé po drogové závislosti) apod.

Jak lze rozvíjet kompetence zaměstnanců se znevýhodněním? Jaké vzdělávací nebo další programy mám nabízet?
Vzdělávací a rehabilitační programy mohou mít různou formu v závislosti na charakteru podniku a skupině znevýhodněných osob. Nejčastěji může jít o různé formy zvyšování kvalifikace zaměstnanců (počítačové nebo jazykové kurzy), terapeutické programy.

Nabízí sociální podniky nějaké navazující služby těm zaměstnancům, kteří selžou?
Jedním z charakteristik sociálního podniku je i to, že svým zaměstnancům (v závislosti na charakteru znevýhodnění) poskytuje vedle zaměstnání i další možnosti rehabilitace, nabízí vzdělávací, integrační a další pomocné programy. V rámci nich pak obvykle lze řešit i různé specifické problémy zaměstnanců. Pokud dojde k selhání (může jít například o porušení drogové abstinence u zaměstnanců, kteří byli přijati v programu integrace osob po drogové závislosti; psychické problémy a pracovní výpadky u zdravotně znevýhodněných zaměstnanců apod.) sociální podnik může řešit tyto problémy například prostřednictvím partnerských organizací (neziskové organizace poskytující péči osobám se zdravotním postižením, krizová centra, psychologická pomoc).

Nenašli jste odpověď na to, co vás zajímá? Stále máte nejasnosti? Budeme rádi, když nám své dotazy zašlete na This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it . Všechny relevantní otázky se společně s odborníky na sociální podnikání.

Sdilejte: