Jednou z možností pracovního uplatnění pro lidi obtížně umístitelné na volném pracovním trhu je zaměstnání v sociální firmě. Pojem sociální firma je v ČR dosud pojem nepříliš známý, nicméně pomalu vstupuje do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Jedná se původně o britský model zaměstnávání znevýhodněných osob, který je nicméně inspirován modelem italským a německým (italská sociální družstva a německé tzv. integrační firmy).

Ve Velké Británii existuje více než sto sociální firem, funguje zde podpůrná struktura pro tyto firmy, organizace Social Firms UK. V roce 2002 byl vytvořen tzv. Values based checklist – seznam kritérií, která popisují sociální firmu a jež by měly všechny sociální firmy splňovat. Tyto charakteristiky stojí na třech hlavních pilířích: podnikání, zaměstnávání a podpůrné pracovní prostředí.

CO JE SOCIÁLNÍ FIRMA?

Organizace CEFEC (Evropská konfederace sociálních firem a družstev) vymezuje sociální firmu pomocí následujících pěti charakteristik:

• sociální firma je firma vytvořená za účelem zaměstnávání lidí s postižením nebo jinak znevýhodněných na trhu práce;
• jedná se o podnikatelský subjekt, který užívá vlastní tržně orientované výroby zboží a služeb k naplňování svých sociálních cílů;
• podstatný počet zaměstnanců jsou lidé s postižením nebo jiným znevýhodněním na trhu práce;
• každý zaměstnanec dostává tržní mzdu nebo plat odpovídající jeho práci;
• pracovní podmínky by měly být rovné mezi znevýhodněnými zaměstnanci a zaměstnanci bez znevýhodnění;
• všichni zaměstnanci by měli mít stejná práva a povinnosti.

Britské standardy sociální firmy tuto definici dále rozvíjejí vymezením dvou důležitých charakteristik:

• alespoň 50 % obratu firmy by měly tvořit příjmy z prodeje vlastních výrobků nebo služeb
• sociální firma je firmou zaměstnávájící minimálně 25% znevýhodněných (znevýhodněnými osobami máme na mysli jak zdravotně tak i sociálně znevýhodněné, obecně osoby ohrožené sociální exkluzí)

Sociální firma je tedy firmou, která spojuje dva cíle: podnikat a zaměstnávat lidi znevýhodněné na běžném pracovním trhu.

Jedná se o ekonomicky udržitelný podnikatelský subjekt, schopný uspět na běžném trhu, má zpracovaný vlastní podnikatelský plán. Ačkoliv britské standardy hovoří o minimálně 50% obratu z vlastního prodeje, cílem by měla být samozřejmě ekonomická soběstačnost firmy. Zároveň sociální firma usiluje i o naplňování svých sociálních cílů, tedy zaměstnávat znevýhodněné osoby – např. duševně nemocné, zdravotně postižené anebo osoby se sociálním znevýhodněním (ohrožené sociálním vyloučením).

„Sociálno“ firmy nicméně nespočívá pouze v zaměstnávání znevýhodněných, ale také ve vytváření tzv. podpůrného a integračního pracovního prostředí. V sociální firmě tak pracují běžní zaměstnanci společně se zaměstnanci s nějakým znevýhodněním, za rovných pracovních podmínek. Sociální firma poskytuje svým zaměstnancům určitou míru podpory (zejména při zaučení, příp. i během zaměstnání, přičemž často je dostačující podpora spíše psychologická, povzbuzení atd.), ale zároveň usiluje o maximální využití schopností a potenciálu všech svých zaměstnanců. Velký důraz je kladen také na možnost kariérního postupu v SF, profesního rozvoje pracovníků a možnost dalšího vzdělávání, příp. rekvalifikací.

SOCIÁLNÍ FIRMY V ČR

V České republice doposud neexistují sociální firmy, které by splňovaly všechna kritéria sociálních firem, jak je definuje organizace Social Firms UK, i když tomuto modelu se některé aktivity na zaměstnávání znevýhodněných blíží.

Občanské sdružení Fokus Praha provozuje od roku 1999 sociální firmu Jůnův statek se sídlem v obci Sedlec nedaleko Prahy, která poskytuje ubytovací a stravovací služby a zaměstnává převážně osoby s duševním onemocněním. Tato sociální firma byla vytvořena v rámci projektu Phare-Lien, který probíhal od roku 1997 a byl zaměřen na ověření možnosti fungování sociální firmy v rámci legislativy ČR.

Hlavním cílem sociální firmy Jůnův statek je poskytnout stálé zaměstnání lidem s převážně duševním onemocněním a nabídnout jim společně s lidmi bez znevýhodnění rovné příležitosti v pracovním uplatnění. Neméně důležitým cílem sociální firmy je úspěšně podnikat prostřednictvím provozování penzionu (kapacita 45 lůžek) s kvalitně vybavenou učebnou a útulné venkovské restaurace se zahrádkou (60 míst uvnitř a 40 venku).

Většina znevýhodněných zaměstnanců jsou bývalí nebo současní uživatelé služeb, klienty některé z organizací poskytujících sociální či zdravotní služby. Tito lidé již nemají v sociální firmě status klientů, ale stávají se plnoprávnými zaměstnanci. Zaměstnanci bez znevýhodnění („zdraví“) jsou převážně lidé se zkušenostmi ze sociální sféry, nebo specialisty v oboru podnikání (provoz ubytovacího a stravovacího zařízení).

Sociální firma Jůnův statek poskytuje profesionální podporu znevýhodněným zaměstnancům. Míra podpory je však výrazně nižší než např. v chráněných dílnách, tréninkových zařízeních. Nicméně oproti zaměstnancům neznevýhodněným (tzv. „zdravým“ ) je při jejich denní činnosti přihlédnuto k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Zařazení na konkrétní pracovní pozice v SF Jůnův statek se řídí pouze: požadavky na volné místo ve firmě, vzděláním pracovníka, jeho schopnostmi a možnostmi, předchozími zkušenostmi a praxí. Dnes pracují zdravotně znevýhodnění v sociální firmě Jůnův statek na těchto pozicích: pokojská, údržba, číšník, pomocný kuchař, recepční, úklid, pradlena, služby pro veřejnost.

Necelých 7 let provozu sociální firmy Jůnův statek ukázalo, že:

a) zdravotně znevýhodnění jsou schopni se zapojit do zaměstnání, které však musí respektovat typ jejich handicapu a vhodně vytvářet podmínky pro jejich pracovní začleňování.

b) sociální firma jakožto podnikatelský subjekt zaměstnávající zdravotně znevýhodněné nemusí být ve všem nutně závislá na veřejných zdrojích (dotacích), ale může postupem času tuto míru výrazně snižovat.

c) prvotním cílem fungování sociální firmy není přímo příprava na odchod člověka do nechráněných podmínek, ale bývalí zaměstnanci sociální firmy jsou často po odchodu ze sociální firmy schopni se začlenit na běžná nechráněná pracoviště.

PROJEKT ROZVOJ SOCIÁLNÍ FIRMY

Problematiku sociální firmy řeší v současné době projekt Rozvoj sociální firmy, který realizuje Fokus Praha, občanské sdružení poskytující zdravotní a sociální služby pro dlouhodobě duševně nemocné ve spolupráci s o. s. Sananim, občanským sdružením pro prevenci a léčbu drogových závislostí.

V rámci projektu bylo uzavřeno také mezinárodní partnerství Building Bridges, které je tvořeno 7 partnery z Itálie, Francie, Velké Británie, Německa a Holandska. Přínosem mezinárodní spolupráce je zejména výměna informací a zkušeností z oblasti pracovní integrace a zaměstnávání znevýhodněných.

Projekt, jehož záměrem je nalézt alternativní uplatnění pro osoby obtížně umístitelné na běžném pracovním trhu, je realizován v rámci evropského programu Equal zaměřeného na řešení problematiky zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce.

Projekt je zaměřen zejména na osoby s dlouhodobým duševním onemocněním, osoby s drogovou závislostí, ale i další znevýhodněné skupiny (zdravotně postižení, sociálně znevýhodnění).

Cílem projektu je vytvořit teoretický model sociální firmy, publikaci obsahující vymezení sociální firmy jako modelu vhodného pro zaměstnávání různých znevýhodněných skupin, která bude dostupná široké i odborné veřejnosti pro seznámení s tímto modelem. Dalším cílem je vytvoření 2 sociálních firem − pro osoby s duševním onemocněním a osoby s drogovou závislostí, z nichž jedna − sociální firma Café Therapy, kavárna s restaurací poskytující pracovní uplatnění lidem se zkušeností drogové závislosti, je už přes půl roku v provozu.

Fokus Praha se chystá vytvořit sociální firmu zahradnickou. Projekt usiluje také o prosazení tématu sociální firmy jako jednoho ze subjektů sociální ekonomiky do povědomí široké veřejnosti, odborníků, představitelů neziskových organizací i veřejných institucí. V průběhu roku 2006−2007 proběhnou konference a semináře k tématu sociální firmy a sociálního podnikání, budou spuštěny webové stránky www.socialnifirmy.cz a chystá se informační leták.

Autor: Radka Erbanová, Fokus Praha pro časopis GRANTIS 7-8/2006, © ICN, o.p.s.

Sdilejte: