Slova peníze, peníze, peníze v různých obměnách zní neziskovým sektorem téměř jako mantra odjakživa. To, že je my, v Nadaci VIA, slýcháme výrazně častěji, je docela v pořádku. Konec konců, jsme nadace. V posledních letech však došlo k zajímavé změně: čím dále častěji slýcháme slova volné peníze. Pro valnou většinu organizací, s nimiž pracujeme a které podporujeme, platí, že pokud chtějí cílevědomě a vytrvale jít za svým posláním, bez profesionality, ale i finanční a organizační stability se neobejdou. Jen tak se vyhnou krizím, zbytečným rizikům a kompromisům.

A jen tak si získají respekt a vliv u partnerů a veřejnosti. Předpokladem úspěšného dlouhodobého fungování NNO - stejně jako každé jiné organizace či firmy - je různorodé a vyvážené portfolio příjmů. Zvláště ceněnou částí portfolia jsou ty příjmy, které označujeme za "volné". Volné peníze může nezisková organizace použít podle svého uvážení a potřeby: jak k financování své běžné činnosti, tak k překonání krizových období nebo zajištění rozvoje organizace jako takové.

Jenže právě tyhle peníze bývá nejobtížnější získat. Kde hledat jejich pokud možno stálý a spolehlivý zdroj? A právě tady představuje velký potenciál zdroj zatím málo využívaný, ale velmi slibný - sociální podnikání.

Kudy do toho?
Rozvoj sociálního podnikání v České republice bohužel dosud brzdí mnohé překážky. Samotná myšlenka podnikající "dobročinné" organizace je pro určitou část veřejnosti i samotných NNO stále tabu - zastávají názor, na první pohled logický, že neziskové organizace by neměly vytvářet zisk. Organizace, které mají k sociálnímu podnikání opačný postoj a uvědomují si jeho potenciál, pak často postrádají potřebné znalosti, počáteční kapitál a někdy i odvahu.

Zkrátka a dobře, v českém neziskovém sektoru dosud panuje pro sociální podnikání poměrně nepříznivé prostředí. Není dost příležitostí pro "podnikatelské" vzdělávání, které by bylo koncipováno přímo pro neziskové organizace. Existuje jen málo skutečně úspěšných příkladů sociálního podnikání, a tudíž málo praktických zkušeností specifických pro středoevropské prostředí, které by mohly posloužit jako vodítko. Příklady, které máme dosud k dispozici jsou "příkladné" většinou pouze z jednoho úhlu pohledu. Jsou to mnohdy velmi hezké příběhy, jsou bezesporu "sociální", ale jejich ekonomická stránka, a tím pádem i dlouhodobá udržitelnost, je přinejmenším diskutabilní.

Dalším problémem jsou jako obvykle peníze. Pokud organizace nemá dostatek vlastních finančních prostředků na počáteční investice nebo později na rozšíření svého podnikání, jen stěží je získá - běžné komerční úvěry jsou pro většinu NNO těžko dostupné. Financování z evropských fondů je pro značnou část neziskových organizací nedostupné nebo z různých důvodů přinejmenším "nepohodlné".

A i když se některé neziskové organizaci podaří překonat všechny překážky, sebere odvahu a do sociálního podnikání se pustí, nemá zdaleka vyhráno. Může se snadno stát, že přecení své síly, neodhadne možnosti anebo nevěnuje dost pozornosti tomu, aby podnikatelské činnosti zapadly do jejího vnitřního života. Elán postupně mizí, přichází frustrace - a možná úplně zbytečně. Jak tedy takovým slepým uličkám a zklamáním zabránit? Jak otevřít sociálnímu podnikání co nejširší a nejpohodlnější cestu?

Kuličky a důlky
S nadšením jsme uvítali, když náš dlouholetý dárce, společnost Philip Morris ČR a.s., přišel s návrhem pomáhat neziskovým organizacím právě v této oblasti. A tak Nadace VIA a Philip Morris ČR a.s. vytvořily společnými silami koncept Akademie sociálního podnikání (ASP) - programu, který vychází z potřeb neziskových organizací, maximálně těží ze zkušeností Nadace VIA a přitom naplňuje úmysl dárce.

Princip Akademie se dá nejjednodušeji přiblížit pomocí příměru: Představme si úspěšné podnikání - systematicky plánovanou a řízenou podnikatelskou činnost - jako duhovou kuličku, kterou chceme přisunout ke hromádce dalších aktivit. Aby se bezpečně udržela na nejistém a leckdy kluzkém povrchu, jakým bývá "každodenní život" NNO, potřebuje pro sebe důlek, do kterého co nejlépe zapadne. Jinými slovy, v organizaci je potřeba vytvořit podmínky pro to, aby se podnikatelská činnost stala její organickou součástí.

A právě k tomu chce přispět Akademie - chce pomoci organizacím, aby si podle svého vybraly tu správnou "duhovou kuličku" vhodných podnikatelských aktivit a vytvořily pro ni patřičný "důlek" v podobě odpovídajícího přístupu a kapacity.

Akademie sociálního podnikání pomáhá vybraným NNO zvolit si vhodné podnikatelské aktivity, začlenit je do svého života a s pomocí odborníků je zdokonalit. Tím zároveň přispívá k celkovému rozvoji a stabilizaci zúčastněných organizací. V Akademii tedy vidíme kromě jiného i nástroj, který napomáhá k tomu, že pozitivní vliv neziskových organizací, tentokrát i jako nositele konceptu sociálního podnikání, je skutečně dlouhodobý.

Akademie sociálního podnikání se skládá z několika částí, které se navzájem doplňují. Jsou jimi:

·       vzdělávací program jehož garantem je Západočeská univerzita Plzni (EF KIP),

·       roční podpora koučů a konzultantů při zpracování strategie výdělečných aktivit, ale také v průběhu organizačních změn, kterými v průběhu programu NNO procházejí,

·       Klub ASP.

Vzdělávání
Vzdělávací část programu je koncipována jako strukturovaný cyklus sedmi seminářů. Během studia se účastníci programu věnují okruhům nutným ke kultivaci podnikatelské činnosti, jakými jsou např. filozofie a tvorba podnikatelského plánu, strategické a finanční řízení. Zároveň je však věnována pozornost i tvorbě odpovídajícího organizačního zázemí, čili onomu "hloubení důlku" - dojde tedy i na řízení změn nebo na řízení lidských zdrojů. Na konceptu vzdělávací části se podíleli odborníci z Katedry inovací, projektů a managementu Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni, kteří ji zároveň lektorsky zajišťují.

Individuální odborná asistence
Souběžně se vzděláváním má každá organizace ihned od vstupu do programu až do vypracování podnikatelského plánu k dispozici stálého osobního kouče. Jejich společná práce začíná pohledem do nitra organizace - organizačním auditem, který zmapuje potřeby v oblasti organizačního rozvoje, a to především vzhledem k rozvoji sociálního podnikání.

Dalším krokem, který následuje po sestavení akčního plánu, je zpracování analýzy podnikatelských příležitostí. Organizace si v ní zmapuje své dosavadní aktivity a posoudí případné další. Na základě analýzy si pak vybere, kterým aktivitám z oblasti sociálního podnikání se míní věnovat přednostně, a na ty vypracuje podnikatelský plán.

Klub ASP
Klub je otevřená neoficiální platforma pro setkávání se zajímavými hosty, místo k výměně zkušeností, poznatků a načerpání inspirace.

Kuličky a důlky po pěti letech
Během pěti let existence Akademií prošlo 60 absolventů, manažerů 20 neziskových organizací. A  s mírnou nadsázkou se dá povědět, že každý z nich Akademii nějak ovlivnil. Po celou dobu se totiž snažíme reagovat na změny v prostředí, potřeby a míru připravenosti nevládních organizací nebo jimi založených sociálních podniků. Snažíme se "šít" Akademii na míru každé nové skupině organizací, se kterou pracujeme. Pro příští ročník plánujeme navíc zásadní transformaci vzdělávací části, která kromě univerzitního modelu vzdělávání přinese i prostor pro práci s konkrétními situacemi, které organizace aktuálně řeší. Nově také umožní vybraná témata rozvíjet na workshopech, na kterých se budou účastnit i absolventi Akademie, tzn. "podnikatelé", kteří s účastníky sdílejí stejnou myšlenkovou školu, ale jsou schopni se na téma podívat optikou mnohdy již několikaleté praxe.

Kuličky a důlky jsem k vysvětlení konceptu Akademie poprvé použila před více než pěti lety, ale okamžik, kdy duhová kulička vklouzne do důlku a slibně zazáří stále považuji výjimečný.

Hana Vosmíková, Nadace VIA

Sdilejte: