Expertka Národní tématické sítě projektů EQUAL na sociální ekonomiku Petra Francová přibližuje aktuální možnosti čerpání prostředků na rozjezd sociálního podnikání u nás. „Rozvoj sociálního podnikání v České republice v dalším programovém období významně podpoří strukturální fondy. Je to obrovská výzva, prostředky z tzv. globálního grantu umožní podporu novým projektům,“ prozrazuje Petra Francová v rozhovoru, který poskytla webu www.socialni-ekonomika.cz.

Sociální ekonomika je moderním evropským přístupem, který chce přispět k řešením sociálních i ekologických problémů. Rozjezd podnikatelské aktivity na podporu znevýhodněných skupin, osob se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaných apod. ovšem často vyžaduje vyšší počáteční náklady a také určitou zkušenost. Expertka Národní tématické sítě projektů EQUAL na sociální ekonomiku Petra Francová přibližuje aktuální možnosti čerpání prostředků na rozjezd sociálního podnikání u nás. „Rozvoj sociálního podnikání v České republice v dalším programovém období významně podpoří strukturální fondy. Je to obrovská výzva, prostředky z tzv. globálního grantu umožní podporu novým projektům,“ prozrazuje Petra Francová v rozhovoru, který poskytla webu www.socialni-ekonomika.cz.

Co se skrývá za pojmem globální grant?
Jde o grantové schéma, které bude fungovat pod Ministerstvem práce a sociálních věcí, konkrétně pod Odborem sociálních služeb. Prostředky v globálním grantu budou sdruženy z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj s tím, že podporovanou aktivitou má být sociální podnikání.

Můžete prozradit něco bližšího k nastavení globálního grantu?
Finální podoba zatím není stanovena, stále probíhají přípravné práce. Už teď je ale jasné, že nepůjde pouze o peníze dávané rovnou na projekty. Počítá se s tím, že nejdříve projdou žadatelé jakousi fází vzdělávání, v praxi zhruba půlročním kurzem. Pak bude druhá fáze, která se možná bude s tou první prolínat, to bude podpora a poradenství při přípravě projektových záměrů a podnikatelských plánů, tedy konkrétních podnikatelských aktivit. Ve třetí fázi žadatelé předloží svůj projekt a podnikatelský záměr výběrové komisi složené ze zástupců tří zainteresovaných ministerstev (ministerstvo práce, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo pro místní rozvoj), která rozhodne o tom zda, a v jaké výši, bude udělena podpora. Pak by se vybrané projekty měly rozběhnout.

Fáze vzdělávání a poradenství s podnikatelským záměrem, to bude mít na starosti nějaká specielní komise nebo …
Na to vzdělávání se na ministerstvu také vypíše výběrové řízení. Bude vybraná jedna společnost, která to pak bude poskytovat. Má tam být podmínka, že vzdělávání má být uskutečňováno na regionálním principu. Poradenství bude rovněž někdo realizovat podle propozic ministerstva.

Na jaké konkrétní činnosti a projekty bude možné peníze z grantu čerpat?
Typy podporovaných aktivit jsou tři. Jednak to má být podpora nových podnikatelských záměrů, přičemž podnik přitom musí zaměstnávat minimálně třicet procent znevýhodněných cílových skupin. Druhý typ, tak to jsou podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných přímo ze znevýhodněných cílových skupin, to znamená znevýhodnění jednotlivci, kteří sami začínají podnikat. Poslední okruh tvoří podnikatelské aktivity k zajištění veřejných služeb v regionech, kde většina uživatelů veřejných služeb je ze znevýhodněných cílových skupin. Přesné vymezení znevýhodněných skupin i veřejných služeb je ve fázi diskuse.

Kdo se může přihlásit do „hry“ o globální grant? Jaké podmínky musí splnit?
Konkrétní podmínky se stále probírají. Zatím to z těch pracovních diskusí vyplývá tak, že podpora bude určena pro nové podnikatelské aktivity, nikoliv už ty existující. Vypadá to tedy na to, že upřednostňována bude organizace, která nedělá podnikatelské aktivity a chce začít podnikat, spíše než ta, která dělá podnikatelské aktivity a přibere si k tomu jednu novou. Žadatelem mohou být různé typy právních subjektů včetně nestátních neziskových organizací, přičemž ministerstvo uvažuje o omezení v tom smyslu, že vyloučena budou občanská sdružení. Je to zatím pracovní návrh, který se může podařit zvrátit, obávám se totiž, že toto omezení by vyvolalo obrovský poprask. Ministerstvu vadí, že občanská sdružení nejsou transparentní, a že tam je malý stupeň kontroly. Což je do určité míry pravda, oni z toho zákona jsou takoví, že se tam vejde úplně všechno. Určitě by musely být nastaveny alespoň podmínky, které ta občanská sdružení musí splňovat, aby vůbec o tyto prostředky mohly žádat.

Jak budou definovány ty znevýhodněné skupiny? Bude to primárně cíleno na někoho, např. na zdravotně postižené?
Ne, bude to určitě široké spektrum znevýhodněných. Určitá představa o koho by mělo jít, už samozřejmě existuje, ale ještě se to bude dolaďovat. Vedle zdravotně postižených může jít například o etnické menšiny, vyšší věkové skupiny apod.

Co třeba občanské sdružení, která už nějakou aktivitu na podporu nezvýhodněných má, a založila by něco nového, tak se do podpory vejde?
Ano, mělo by to jít. Například tak, že by založily eseróčko. Jako variantu, která by v rámci čerpání prostředků z globálního grantu byla průchozí.

Kolik peněz mohou nové projekty z grantu získat?
Orientačně je ta částka určena na maximálně 200 000 euro na jeden projekt. Minimální podpora je stanovena na 100 000 korun. Celková částka v grantu nebyla zatím oficiálně oznámena, ale rozhodně nejde o málo peněz. Bude se jednat o řady stovek miliónů korun.

Kdy bude globální grant vyhlášen?
To bohužel zatím nelze říci. Rozhodně to ale nebude dříve než na letos podzim. Vyhlášení má proběhnout do konce roku 2008, alespoň tak se o tom mluvilo, ale ani to není stoprocentní.

Proč se to tak protahuje?
Je to složitý proces. Jde o první pokus u nás, kde dochází ke sdružení prostředků dvou programů. V rámci jednoho globálního grantu tak budou spojeny různé druhy peněz. Funguje tady spolupráce dvou ministerstev, investiční prostředky budou plynout z Integrovaného operačního programu (IOP/ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) a neinvestiční prostředky z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR). Jeden z důvodů, proč se nastavení grantu zpožďuje, je ten, že ten IOP jako takový se zpozdil.

Je nějaký pevně stanovený termín, do kdy musí být globální grant nastaven, respektive do kdy je třeba začít čerpat peníze, aby „neutekly“?
Žádný konkrétní termín není. Platí tzv. pravidlo N+3, to znamená že např. prostředky nerozpočtované na rok 2007 musí být utraceny a proúčtovány v Bruselu nejdéle do roku 2010. Není tedy zatím žádný tlak A dá se to stihnout. .

V jaké fázi se tedy globální grant nachází v současnosti?
Momentálně se zpracovává analýza toho, jakým způsobem sociální ekonomiku v ČR vlastně uchopit. Je to podpůrná iniciativa pro nastavení toho grantového schématu. Analýzu dostala na základě tendru na starosti obecně prospěšná společnost Greater London Enterprise (GLE). Jejich úkolem je zhodnotit pojetí sociální ekonomiky ve vybraných evropských zemích a srovnat to s tuzemskými podmínkami. Na základě této analýzy dá pak GLE doporučení ministerstvu práce a sociálních věcí k nastavení globálního grantu. Důležitou součástí tohoto procesu je i vymezení toho, co je sociální podnik a jeho principy v našem prostředí. V rámci programu Equal a jeho tzv. Národní tematické sítě, v níž se sdružují podobně zaměřené projekty, tu existuje speciální pracovní skupina, která tento problém řeší.

Tady ale žádná definice nebo legislativní opora pro sociální podnik zatím není. Fungují tady chráněné dílny, řada občanských sdružení, obecně prospěšné společnosti…
Já myslím, že v tuhle chvíli nejsme tak daleko, abychom jakékoli legislativní vymezení nastavovali. Protože tady sociální ekonomika teprve začíná. Ta legislativa nebo ta iniciativa by měla přijít podle mě až potom, co bude více jasné, jak to má fungovat. Ale myslím, že nějakým způsobem to pro grantové schéma nastavit jde a je to řešitelné.

Kde případní žadatelé mohou hledat informace ke globálnímu grantu?
Zatím o tom veřejně informace nikde nejsou, protože jeho nastavení MPSV ještě upravuje. Běží to pořád v pracovní podobě, předběžně se o globálním grantu mluvilo na několika konferencích, jinak probíhá spíše debata v zákulisí.

Máte nějakou představu, jak ten to bude v tomto směru vypadat až se globální grant rozjezde?
Informace budou na webu esfcr.cz, na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Určitě budeme osloveni i my z Národní tématické sítě, abychom to rozšiřovali. Myslím, že to bude i nějak jinak široce propagováno.

Mohou organizace zabývající se touto problematikou do probíhajících jednání a nastavení pravidel pro čerpání prostředků z globálního grantu nějak vstupovat a případně ho ovlivnit? Nebo to vzniká úplně mimo ty reálně existující a fungující organizace?
Ne, nevzniká. Pracovnici ministerstva své koncepty a názory představili Národní tématické síti a budou pak nějakým způsobem pracovat s tím naším vymezením sociální ekonomiky, které zpracováváme (na něm se podílejí zástupci družstev, neziskovek a akademické sféry). V rámci Integrovaného operačního programu by navíc měla vzniknout pracovní skupina na přípravu grantového schématu, kde prý má být i zástupce neziskovek. Vůle ke spolupráci ze strany ministerstva tu rozhodně je, různá doporučení z neziskového sféry vítají. Na druhou stranu operační programy jsou především záležitostí ministerstev, takže ve finále oni rozhodnou, jestli to využijí a jakým způsobem.

Petra Francová
PhDr. Ing. Petra Francová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor sociologie. Zabývala se urbanistickou sociologií a rozvojem Prahy na Útvaru hlavního architekta. Od roku 1997 byla ředitelkou Asociace občanských poraden a ve spolupráci s britským Know-How fondem zakládala síť občanských poraden v České republice.

Zkušenosti s evropským financováním získala během svého dvouletého působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí v odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu a v Nadaci rozvoje občanské společnosti, kde měla čtyři roky jako vedoucí sekce evropských programů na starosti řízení tří regrantujících programů pro neziskový sektor. Je dlouhodobou expertkou Národní tématické sítě (NTS) na sociální ekonomiku programu Iniciativy Společenství EQUAL. Problematice sociální ekonomiky se věnuje několik let, podílela se na o začlenění sociální ekonomiky do několika operačních programů.

Sdilejte: